Moje výuka. Co a jak učím - a proč ne jinak?

Velmistr Kernspecht se zamýšlí nad taoistickým principem nečinnosti, který neznamená pasivitu, lenost ani odevzdání se osudu. Jde o schopnost jednat přirozeně, bez zbytečného úsilí a v souladu s právě probíhající situací. Článek ukazuje, jak se tato myšlenka promítá do WingTsun, kde správná reakce nevychází z předem připravené techniky, ale vzniká sama podle jednání protivníka.

WingTsun se neustále rozvíjí podle nových poznatků i měnících se požadavků reálné sebeobrany. Článek porovnává dřívější způsob cvičení s moderní metodikou EWTO a vysvětluje, proč některé tradiční postupy nemusí v neřízeném konfliktu fungovat. Ukazuje, že zachování podstaty bojového umění neznamená odmítání změn, ale neustálé ověřování jeho funkčnosti.

WingTsun nerozvíjí pouze techniky, ale především sedm klíčových schopností: bdělost a pozornost, pohyblivost, rovnováhu, jednotu těla, vnímání prostřednictvím svalového smyslu, správné načasování a bojového ducha. Článek vysvětluje význam každé z nich a ukazuje, proč společně tvoří cestu i hlavní cíl výuky vnitřního WingTsun.

WingTsun není souborem neměnných technik ani předem připravených odpovědí na jednotlivé útoky. Jeho základem jsou univerzální bojové principy, které cvičenci umožňují přizpůsobit pohyb konkrétní situaci, směru tlaku i jednání protivníka. Díky nim může reagovat přirozeně, hospodárně a účinně i tehdy, když útok proběhne jinak, než očekával.