90 procent je psychika, zbytek je technika

Velmistr Keith R. Kernspecht vysvětluje, jak sestavuje výuku WingTsun, v jakém pořadí rozvíjí jednotlivé schopnosti a proč během let měnil používanou metodiku. Zamýšlí se nad vztahem forem, partnerských cvičení, principů a reálného boje. Cílem jeho přístupu je, aby studenti systému skutečně porozuměli a dokázali získané dovednosti samostatně používat.

WingTsun se neustále rozvíjí podle nových poznatků i měnících se požadavků reálné sebeobrany. Článek porovnává dřívější způsob cvičení s moderní metodikou EWTO a vysvětluje, proč některé tradiční postupy nemusí v neřízeném konfliktu fungovat. Ukazuje, že zachování podstaty bojového umění neznamená odmítání změn, ale neustálé ověřování jeho funkčnosti.

Čím složitější řešení se člověk snaží v konfliktu použít, tím větší je riziko, že pod stresem selže. Článek vysvětluje, proč není účelné reagovat samostatnou obranou na každý pohyb protivníka. WingTsun směřuje k jednoduchému a přímému jednání, které omezuje možnosti útočníka, přebírá iniciativu a umožňuje řešit více variant útoku pomocí stejných principů.

WingTsun nerozvíjí pouze techniky, ale především sedm klíčových schopností: bdělost a pozornost, pohyblivost, rovnováhu, jednotu těla, vnímání prostřednictvím svalového smyslu, správné načasování a bojového ducha. Článek vysvětluje význam každé z nich a ukazuje, proč společně tvoří cestu i hlavní cíl výuky vnitřního WingTsun.